Vybíráte víno, přesně víte, jak má chutnat - ale nevíte, ve které kategorii tuhle chuť hledat?
Víno, víno, a zase víno
Víno je starobylým nápojem, který zpříjemní nejednu společenskou i soukromou chvíli. V minulosti je pila šlechta místo vody, aby měla jistotu, že se nepřiotráví ze znečištěných studní. V současnosti vnímáme víno jako příjemný doplněk různých příležitostí a momentů.
Je skvělým stmelovačem lidí, uvolňovačem nahromaděného stresu, ale i výborným „šlaftruňkem“. Objemy prodejů vína u nás v posledních letech rostly, český trh se přeorientoval na kvalitní moravská a česká vína. V českých nákupních košících už tolik nedominují levná africká a jihoamerická vína. To ostatně ukazují i pravidelné akce na česká a moravská vína v supermarketech - třeba v Billa letáku na příští týden.
Systém dělení vín v ČR
Následující dělení vín je platné zejména v České republice. Každá země má jiné podmínky pro pěstování vína, a tak vyžaduje i jiné systémy členění kvality a vlastností tohoto nápoje. V ČR je rozdělování stanoveno pravidly vinařského zákona a nařízeními ES. U nás vycházíme z druhu odrůdy a vyzrálosti hroznu.
Vyzrálost je stanovena měřením obsahu cukru v hroznové šťávě v době sklizně. Měří se ve stupních normovaného moštoměru (°NM). Přitom 1 °NM představuje 1g přírodního cukru ve 100ml hroznového moštu. Někdy se zjednodušeně označuje tato hodnota jako „cukernatost“.
Náš tip: pokud máte doma víno častěji, určitě byste měli uvažovat o domácí vinotéce!
Základní dělení vína
Pokud se podíváme na úplný začátek, od nějž je nutné se pro výběr vína odrazit, najdeme základní čtyři kategorie. Málokdy nad nimi uvažujeme, protože většinou se soustředíme jen na vína tichá. Ale víno se přitom dělí do 4 hlavních skupin:
● vín tichá
● vína šumivá
● vína likérová
● vína originální certifikace (VOC)
Dělení tichých vín dle požadavků na kvalitu a původ
Tichá vína, tedy klasická vína stáčená ze sudu nebo prodávaná v lahvích či větších uzavřených nádobách, dělíme do několika základních kategorií. Ty jsou vždy uvedeny buď na obalu lahve, nebo ve vinotéce u nabídky stáčených vín.
V tomto článku se zabýváme pouze víny tichými. Co se týká jejich základních kategorií, jde o následující. Zařazuje se do nich podle úrovně splnění požadavků na vlastnosti vyprodukovaného nápoje:
Stolní víno
Stolní víno je v podstatě tou nejzákladnější kategorií. Může být vyrobeno z hroznů českých, evropských, ale i z jakékoliv jiné země. Použity mohou být jakékoliv odrůdy. U stolního vína se neuvádí odrůda, oblast, obec nebo trať, ani jiný zeměpisný název. Od stolního vína lze čekat jen základní chuťový zážitek.
Zemské víno
Víno označené jako zemské musí být vyrobeno z tuzemských hroznů, které měly minimální cukernatost 14 °NM. Zde se smí použít označení oblasti, ročníku a odrůdy. Kategorie je na českém trhu poměrně nová, byla zavedena v roce 2004. Čekat od ní můžeme jak průměrné chuťové zážitky, tak se tu dají nalézt i vína poměrně dobré kvality. Zejména po sklizni roku s příznivými podmínkami pro zrání vína.
Jakostní víno
I zde musí být nápoj vyroben z tuzemských hroznů. Cukernatost je stanovena na alespoň 15 °NM. Hrozny smějí být použity jen z vinic pro jakostní víno a jen z jediné vinařské oblasti. Aby se víno mohlo stát jakostním, musí být zatříděno Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI). Samotná kategorie se dělí ještě na:
● jakostní víno odrůdové - vyrobené nejvýše ze 3 odrůd, navíc uvedených ve Státní odrůdové knize
● jakostní víno známkové - vyrobené ze směsi hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno. Známkovým vínem smí být ale i směs jakostních vín podle stálé receptury.
Jakostní víno dokáže nabídnout velmi dobrou kvalitu, ale smí se přislazovat řepným cukrem, a to ne vždy vyhovuje každému konzumentovi. Pokud chcete opravdu vynikající víno, musíte sáhnout ještě o kategorii výš.
Jakostní víno s přívlastkem
Tady jsme u nejvyšší kategorie vína. Ta musí splňovat všechny zákonem definované požadavky, tedy na původ, odrůdu, cukernatost a hmotnost - vše musí být ověřeno SZPI. Vyrobeno smí mýt nejvýše ze tří odrůd, cukernatost neklesá pod 19 °NM. Nikdy nesmí být doslazováno řepným cukrem. Jakostní vína s přívlastkem mají několik podkategorií - podle postupu při jejich výrobě či podle vlastností:
● víno kabinetní - kvalitní, suché, lehčí víno s cukernatostí hroznů 19 - 21 °NM
● pozdní sběr - víno z dobře vyzrálých hroznů s cukernatostí 21 - 24 °NM
● výběr z hroznů - plná vína s vyšším obsahem alkoholu, výroba proběhne jen z hroznů, které byly pro toto víno vybrány. Cukernatost hroznů se pohybuje mezi 24 - 27 °NM, vyšší je pak i zbytkový obsah cukru v samotném víně
● výběr z bobulí - většinou jde o polosladká až sladká a chuťově plná vína, vyráběná jsou z vybraných bobulí (nikoliv celých hroznů). Cukernatost bobulí se pohybuje nad 27 °NM
● výběr z cibéb - cibéby jsou rozinky. Víno se tedy produkuje z bobulí, které ve vinohradu zrály extrémně dlouho, až seschly na rozinky. Vína jsou velmi sladká a chuťově výrazná. Cukernatost hroznů dosáhla 32 °NM
● ledové víno - jak název napovídá, vyrábí se ze zmrzlých hroznů- Ale hrozny musely zmrznout na vinici a zmrzlé se sklízet, pak i zpracovávat. Teplota musí klesnout na alespoň - 7 stupňů Celsia. Proto jsou ledová vína velmi vzácná. Cukernatost hroznů musí dosáhnout alespoň na 27 °NM
● slámové víno - víno velmi sladké a chuťově výrazné. Vyrábí se z hroznů dosoušených na slaměných či rákosových podložkách. Sušením se v hroznech koncentruje obsah látek nutných pro získání vynikajícího vína. Cukernatost musí dosáhnout alespoň na 27 °NM
Dělení českých vín podle obsahu zbytkového cukru
Ještě se podívejme na dělení vín podle toho, kolik vinného cukru zůstalo po překvašení vinného moštu na výsledný nápoj. Zde najdeme čtyři základní chuťové kategorie, které ukazují, pro koho je víno vhodnější, anebo které naservírovat jako aperitiv a které spíše jako digestiv, ke kterému spíše maso, uzeniny a zeleninu, nebo ke kterému raději ovoce a sýry.
Vína suchá
Víno s výsledným velmi nízkým obsahem cukru. O jeho kvalitě to nic nepovídá, jen o jeho chuti a vlivu na organismus. Chuť bude lehká, spíše kyselejší. Víno osvěží a rozhodně nevyvolá náročná rána, ani při vyšším objemu konzumace. Vhodné je i při „low carb“ dietě, v níž je dlouhodobě hlídána konzumace sacharidů. Zbytkový cukr dosahuje max 9g na litr.
Vína polosuchá
Víno o něco sladší, které ale stále dokáže osvěžit. Zbytkový cukr se pohybuje až po 18 g na litr. Pro někoho jsou chuťově mnohem přijatelnější než vína suchá. Vedle chuti odrůdy a jejího aromatu totiž nabídnou i jistou dávku sladkosti.
Vína polosladká
Vína polosladká jsou určena spíše jako aperitivy, případně jako lehčí dezertní vína. Už tolik neosvěží, a při jejich konzumaci během večera dokáží dokonce i uspávat. Obsah cukru je tu vyšší než hodnota stanovená pro vína polosuchá, ale dosahuje nejvýše 45g na 1 litr výsledného nápoje.
Vína sladká
Sladká vína jsou těmi nesladšími a také nejtěžšími. Jde víc o dezert než o nápoj. Jsou těžká, uspávají, a při případné větší konzumaci (což jejich cena málokdy dovolí) dokáží vyvolat silné následné bolesti hlavy (kocovinu). Dlouho se z těla odbourává. Sladká vína obsahují alespoň 45g cukru na 1 litr výsledného nápoje, ale většinou je hladina zbytkového cukru.
Červené a bílé?
Mnoho lidí se při otázce na druhy vína usměje a řekne, že zná jen červené a bílé, případně „chutná mi“ a „nechutná mi“. V barvách ale musíme přidat ještě další dvě, přestože to na první pohled vypadá jako nesmysl:
● víno červené - vyráběné z modrých (červených) hroznů
● víno bílé - vyráběné z bílých hroznů
● víno růžové - vyráběné z modrých (červených) hroznů, ale postupem jinak používaným k výrobě vína bílého (krátká doba louhování slupky)
● víno oranžové - vyráběné z bílých hroznů, ale postupem jinak používaným k výrobě vína červeného (dlouhá doba louhování slupky).
